Jazyková příručka, která se hodí 🙂
Jednoduché pravidlo:
krátce: pouze ve 4. pádě (Jdu pro ni. Potkal jsem naši domovnici.);
dlouze: všude jinde.
Bych, bys, bychom, byste
-
Já bych (nikoli bysem, a už vůbec ne by jsem), také abych, kdybych;
-
Ty bys (nikoli by jsi), také abys, kdybys;
-
My bychom (nikoli bysme, a už vůbec ne by jsme), také abychom, kdybychom;
-
Vy byste (nikoli by jste), také abyste, kdybyste.
Tip/typ
-
Tip = doporučení, sázka, odhad (Dám ti dobrý tip.);
-
Typ = druh, způsob, model (jižanský typ).
SPRÁVNĚ: Mám pro vás tip na jiný typ spolupráce.
ŠPATNĚ: Mám pro vás typ na jiný tip spolupráce.
Jsem/sem, jsi/si
-
Si je součást zvratného slovesa (dopřát si, zatleskat si) a lze tedy použítpouze u zvratných sloves.
-
Jsi/jsem/jsme je tvar slovesa být (já jsem, ty jsi), a jako takové takypomáhá tvořit minulý čas (našel jsi, hledali jsme...).
-
Sem je příslovce místa: Kam? No přece sem (na toto místo)!
-
Sme vůbec neexistuje!
SPRÁVNĚ: Seděl jsem doma na gauči, četl jsem si a v tom jsi zazvonil ty.
ŠPATNĚ: Seděl sem doma na gauči, četl sem jsi a v tom si zazvonil ty.
Zájmeno svůj
Jednoduché pravidlo tady říká, že svůj se použije tehdy, jestliže přivlastňujeme podmětu (případně tomu, kdo danou činnost vykonává).
SPRÁVNĚ: Hlídejte si svá zavazadla. (Podmět je vy – zavazadla jsou vaše – přivlastňujeme podmětu.)
ŠPATNĚ: Hlídejte si vaše zavazadla.
Viz
Viz není zkratka, a proto se za ním nepíše tečka. Je to rozkazovací způsob od slovesa vidět.
SPRÁVNĚ: Viz předchozí kapitola.
ŠPATNĚ: Viz. předchozí kapitola.
Oběma dvěma
Zapamatujte si, že tvar oběmi ani dvěmi neexistuje.
Máme pouze a jenom oběma a dvěma.
SPRÁVNĚ: Souhlasili jsme s oběma dívkami.
ŠPATNĚ: Souhlasili jsme s oběmi dívkami.
Zdali, jestli, neboli
Tato tři slovíčka se píšou bez spojovníku. Nepleťte si to se slovesnými tvary typu mohu-li, přijdeš-li a zbyde-li.
SPRÁVNĚ: Dejte mi prosím vědět, zdali máte internetové neboli webové stránky.
ŠPATNĚ: Dejte mi prosím vědět, zda-li máte internetové nebo-li webové
Anebo:
SPRÁVNĚ: Dejte mi prosím vědět, máte-li internetové neboli webové stránky.
Holt/hold
Nepleťte si:
Holt = zkrátka a dobře, inu, prostě.
Hold = okázalý projev pocty nebo úcty. (Vzdát někomu hold.)
SPRÁVNĚ: Budeš se holt muset rozhodnout!
ŠPATNĚ: Budeš se hold muset rozhodnout!
Standard
Standard = měřítko, norma, kritérium, obecně uznávaný vzor.
Standarta = speciální prapor vojenské jednotky nebo hlavy státu, jako třebatahle:
SPRÁVNĚ: Jaký je standardní postup?
ŠPATNĚ: Jaký je standartní postup?
Data/alba/muzea
Datum a album jsou podstatná jména rodu středního (to datum, to album) zakončená na -um, a ta se skloňují podle vzoru město:
1. město / datum / album
2. (bez) města / data / alba
3. (k) městu / datu / albu
4. (pro) město / datum / album 6. (o) městu / datu / albu
7. (s) městem / datem / albem
A kdyby vám to bylo málo, zkuste si místo data, alba apod. dosadit muzeum. Řekli byste třeba „byl jsem na zajímavé výstavě v muzeumu“? Určitě ne.
Poměrně nově zavedenou výjimku tvoří slovo datum v tabulkách a tam, kde by mohlo dojít k záměně s počítačovými daty. V těchto případech je zcela výjimečně tolerována varianta datumy.
SPRÁVNĚ: Tato hudební skupina vydala už tři alba.
ŠPATNĚ: Tato hudební skupina vydala už tři albumy.
Shlédnout/zhlédnout
Existují obě tato slova, leč jejich význam se trochu liší. Bohužel ne moc.
Shlédnout = podívat se shora dolů.
Zhlédnout = zúčastnit se něčeho jako divák (podívat se na film, na prezentaci,na představení).
A pak máme ještě variantu zhlédnout se v něčem, a to znamená něco si oblíbit. Ta se píše zásadně se z-.
SPRÁVNĚ: Shlédli jsme z okna na prostranství, kde mohli návštěvníci zhlédnout divadelní představení.
SPRÁVNĚ: Shlédli jsme z okna na prostranství, kde mohli návštěvníci zhlédnout divadelní představení.
Psaní jednotek a jejich zkratek
Dvacet kilogramů zapíšu takto: 20 kg – S MEZEROU.
Dvacetikilogramový zapíšu takto: 20kg – BEZ MEZERY.
Lze samozřejmě zapsat i 20kilogramový, ale pořád platí, že:
Odstraníme-li mezeru, vytvoříme přídavné jméno: 12° = dvanáctistupňový, 5 min = 5 minut, 90 m = 90 metrů, 80%
ULTRA ŠPATNĚ: Mé e-maily mají 50-ti%ní otevíratelnost.
Díky/kvůli
Díky se používá jen tam, kde jsme rádi za to, co se stalo. Jinak nám daleko lépe poslouží slůvko kvůli.
SPRÁVNĚ: Kvůli povodni jsme se nedostali ani ke vchodovým dveřím.
ŠPATNĚ: Díky povodni jsme se nedostali ani ke vchodovým dveřím.
Vyvarovat se koho/čeho
Zapamatujte si: Sloveso vyvarovat se se pojí jen a pouze se 2. pádem (tedy vyvarovat se koho/čeho). Vazba vyvarovat se něčemu je zcela nesprávná.
SPRÁVNĚ: Vyvarujte se příliš častého pití kávy.
ŠPATNĚ: Vyvarujte se příliš častému pití kávy.
Samozřejmě, spontánní, podpatky
Dávejte si pozor, aby vám náhodou neujela ruka a nenapsali jste někde (jistě omylem) samozdřejmě (nebo ještě hůř: samozdřejmně), spontální nebo podpadky.
Děti si hrály
Děti jsou sice často ve skutečnosti jak kluci, tak holky, přesto se však píše ve slovese v minulém čase vždy tvrdé -y (neboť jazykově se slovo děti zařazuje k rodu ženskému).
SPRÁVNĚ: Děti se snažily, aby si toho co nejvíc zapamatovaly.
ŠPATNĚ: Děti se snažili, aby si toho co nejvíc zapamatovali.
Čárky v oslovení
Oslovení se od ostatního textu vždy odděluje čárkami z obou stran.
SPRÁVNĚ: Dobrý den, pane Konečný, děkuji za Vaši zprávu.
ŠPATNĚ: Dobrý den pane Konečný, děkuji za Vaši zprávu.
SPRÁVNĚ: To už jsme si, milí čtenáři, říkali několikrát.
Mě/mně
